Z ajťáka truhlářem

Když pominu dětské zatloukání hřebíků do všeho možného, začalo to potřebou si vybavit pokoj. Jako teenager jsem měl omezený rozpočet a nároky vysoké. Nezbývalo než dojet na pilu a zeptat se na dřevo. Dneska už vím, že se jezdí trochu jinam.

…až si dodělám titul, chci na učňák…

Mysleli si, že to nemyslím vážně, že až si dodělám inženýra, že chci jít na učňák na truhláře. Kurz jsem si nakonec po x letech opravdu udělal, ale byla to spíš formalita. Zkušenost z praxe je mnohem víc a tu jsem sbíral v českých dílnách, ale i v zahraničí.

Po opuštění zlaté klece v podobě práce online, jsem vyrazil na zkušenou do světa, konkrétně na Nový Zéland. Po téhle víc než roční praxi jsem přidal další víc než rok v truhlárně v Česku a “doplnění” vzdělání tomu dalo formu. Dál už díky možnosti vlastních prostorů a vybavení vlastní dílny, jsem jednu z dalších výzev mého života vzal naplno do svých rukou a tady další kapitola začíná….

Výroba z masivního dřeva je samozřejmě srdcovka, nábytek z lamina a montáže kuchyní, mají taky něco do sebe a člověk se toho taky dost naučí. Všechno je o lidech, a tak se řídím, i po letech, tímhle pohledem na svět od Tolstoye.

“….then work which one hopes may be of some use…..”
“… dělat práci, která může být užitečná…

Leo Tolstoy

Proto vzniká “Truhlářství Zima Michal”, dělám co mě baví a nabízím svoje služby lidem co řemeslo a lidskou práci umějí ocenit.
#zajtakatruhlarem #zimi